<<  Vřesovištní dřeviny - Andromeda

Andromeda / kyhanka

Podle krásy květů pojmenoval rostlinu již Carl Linné na počest půvabné Andromedy – v řecké mytologii dcera kušitského krále Kéfea a jeho manželky Kassiopeie (stala se manželkou Persea, vnuka argejského krále Akrisia). V mnoha jazycích se nepřekládá, i v češtině se často používá jméno andromeda, ve slovenštině andromédka. V roce 1819 Presl zavedl jméno bahnitka a 1846 bahenka, současné jméno kyhanka (latinizovaný grekismus) uvádí poprvé Čelakovský 1879. Na bahenní půdy, v nichž se kyhankám nejvíce daří, odkazuje finské suokukka (bahenní kvítek), na bělavé, šedé až modravé ruby listů upomínají ruský podběl/подбел, běloruská imšarnica/iмшарніца, polská modrzewnica, ale také litevská balžuva, estonské küüvits nebo norský kvitlyng. Od tvaru listů podobných rozmarýnu je odvozeno anglické bog rosemary (bažinný rozmarýn), německé Rosmarinheide (rozmarýnový vřes), podobně dánské rosmarinlyng, zkrácené švédské rosling či maďarské tőzegrozmaring. Ale např. lotyšsky, ukrajinsky, ale i francouzsky, italsky, welšsky či španělsky se užívá latinská andromeda.

Kyhanky jsou stálezelené rostliny rostoucí v rašelinných bahnitých půdách, zpravidla 10–20 cm (vzácně až 40 cm) vysoké keříky. Větvičky pokryté šedavou kůrou jsou mírně poléhavé nebo obloukovitě vystoupavé, většinou dále nerozvětvené. Listy jsou neopadavé, celokrajné, 1–5 cm dlouhé a 2–8 mm široké, krátce řapíkaté, úzké, na líci kožovitě zelené (v zimě mírně červenající) s podvinutými okraji a stříbřitě až šedomodře ojíněnou spodní stranou. Květy jsou džbánkovitého tvaru 5-8 mm velké, pětičetné, světlé, růžově bílé v nícím chudokvětém chocholíku. Kvete od května do června (místy i déle). Plodem je malá kulatá až lehce prodloužená pouzdrosečná tobolka (s průměrem cca 5 mm) s množstvím semen.

Rostlina obsahuje grayanotoxin, látku snižující tlak krve. Tento jed se nachází také v pěnišnících (Rhododendron) a jiných rostlinách čeledi vřesovcovitých. Může se objevit i v medu vyrobeném z nektaru těchto keřů a je příčinou velmi vzácné otravy, nazývané opilost medem. Látka je také známa jako andromedotoxin, acetylandromedol nebo rhodotoxin.

Pěstování a nároky

Kyhanky potřebují kyselou rašelinnou půdu, snesou stín i výsluní, ale jedině za předpokladu dostatečné vlhkosti. Suché ovzduší nemají rády, v trvalém stínu se větévky vytahují a málo kvetou. Lze je sice použít i jako podrost, ale ne pod mělce kořenící stromy (např. smrky).

Druhy

Taxonomie dosud není ustálená, většinou se udává, že existují 2 druhy, ale některé zdroje uvádějí, že existuje jediný druh – Andromeda polifolia – a další Andromeda glaucophylla je pouze její varieta nebo poddruh. V americké databázi je ale uváděna jako samostatný druh.

Andromeda polifolia (kyhanka bažinná) je i náš domácí druh, který má 2 hlavní jádrové oblasti rozšíření – od severovýchodní Evropy po Západní Sibiř a od Aljašky po Yukon. Roste však v celé boreální a subarktické Eurasii a Kanadě.

Andromeda glaucophylla (kyhanka sivolistá) roste jen ve východní polovině Severní Ameriky a na jihu Grónska, je o něco vyšší než předcházející druh, listy jsou na líci spíše modravé než zelené a na rubu bíle plstnaté.

Pěstované kultivary

Andromeda glaucophylla „Alba“

Andromeda glaucophylla „Nana“

Andromeda polifolia „Blue Ice“

Andromeda polifolia „Blue Lagoon“

Andromeda polifolia „Compacta“

Andromeda polifolia „Kirigamine“

Andromeda polifolia „Nikko“

Andromeda polifolia „Red Winter“

Andromeda polifolia „Shibutsu“

Andromeda glaucophylla „Alba“

Keřík do 30 cm vysoký, větve modrozelené, drátovité; listy úzké, 20–35 mm dlouhé, čárkovité až úzce podlouhlé, líc modravý, rub bíle plstnatý; oproti základnímu druhu, který má květy narůžovělé, varieta Alba je má bílé. Kvete od konce května do konce června.

Andromeda glaucophylla „Nana“

Kultivar s nízkým kompaktním vzrůstem kulovitého tvaru, v průměru do 15 cm. Listy má kratší, ale jinak se od základního druhu neliší, má tedy bělavé květy s růžovým nádechem, ale kvete relativně málo.

Andromeda polifolia „Blue Ice“

Krásný kultivar „Modrý led“ je náhodný semenáč středního vzrůstu objevený v zahradnictví v kanadské Britské Kolumbii. Listy má ocelově modré, velmi úzké; květy růžové, kvete v dubnu až květnu. 

Andromeda polifolia „Blue Lagoon“

Patentovaný kultivar „Modrá laguna“ Marcela Branda z nizozemského Boskoopu je sport z Blue Ice. Listy má čistě modrošedé se stříbřitým zabarvením; květy jsou jemně růžové a objevují se od konce dubna do začátku června.  

Andromeda polifolia „Compacta“

Kompaktní stěsnaný, velmi slabě rostoucí kultivar bochníkového až kulovitého tvaru do 30 cm v průměru. Listy jsou hráškově až sivozelené, na spodní straně modrozelené; květy jasně růžové se objevují v květnu až červnu.

Andromeda polifolia „Kirigamine“

Japonský kultivar je nazván podle vysočiny Kirigamine (česky Hřeben mlhy) v prefektuře Nagano na ostrově Honšú, kde byl nalezen. Listy jsou úzké, jehlicovité, šedozelené, někdy s červenavým nádechem. Bohatě kvete středně růžovými květy v květnu až červnu.

Andromeda polifolia „Nikko“

Japonský kultivar pocházející z národního parku Nikko (česky Denní světlo) na ostrově Honšú. Rozprostírá se do šířky, ale drží kompaktní tvar. Listy jsou výrazně modrozelené, květy velké, růžové. Bohatě kvete od konce dubna do začátku června.

Andromeda polifolia „Red Winter“

Nedávno zavedený kultivar amerického původu. Jeho jméno „Červená zima“ naznačuje zimní vybarvení listů – jsou tmavě červeno-hnědé. Listy jsou tmavě zelené, poměrně velké a široké, nové přírůstky světlé, načervenalé. Kvete slabě, růžové květy se objevují v květnu.  

Andromeda polifolia „Shibutsu“

Japonský kultivar nazvaný podle hory Shibutsusan (lokálně označovaná jako Matka hora) ležící v národním parku Oze v prefektuře Gumma na ostrově Honšú. Tvoří okrouhlé pokrývky, listy má šedé, květy světle růžové, pozvolna se měnící na bílé.